V souvislosti s brouzdáním po internetu, kde jsem narazil na zajímavý odkaz na program pro navrhování tloušťky skla, který je navíc distribuován jako freeware, upozorňuji na stránky Ing. Sázovského blog o skle.
Konečně se začínají objevovat lidé, kteří věnují svůj čas k publikování odborných informací z oboru. Mám totiž bohužel pocit, že kvalita vydávaných odborných knižních publikací (i u renomovaných vydavateltví) obecně trpí absencí kvalitní korektury. Tento problém se bohužel čím dál častěji začíná týkat i stavebních norem, takže je takřka nezbytné každý vzorec, číslo nebo i odkaz ověřovat z dalšího zdroje.
Ale zpět k samotnému prográmku. Jmenuje se Mepla Iso je ke stažení zde. Program je nutné zaregistrovat přes platný e-mailový účet. Program umožňuje lineární výpočet izolačního trojskla pro běžné typy zatížení jako jsou plošná, liniová a klimatická zatížení.
Upozorňuji na ustanovení článku 7.3.3 normy ČSN EN 1995-1-1 Navrhování dřevěných konstrukcí (dále jen EC5), která předepisuje výpočet vlastní frekvence u stropů obytných budov.
Pro obdélníkový strop s dřevěnými nosníky o rozpětí L se může základní frekvence f1 přibližně vypočítat jako:
\(\begin{equation}f_1 = \frac{\pi}{2 L^2}\sqrt{\frac{(EI)_L}{m}}\end{equation}\)
Pokud je první vlastní frekvence menší než 8 Hz, má se "provést odborné vyšetření". Pokud je vlastní frekvence větší než 8 Hz, je nutné splnit podmínky na tuhost stropní konstrukce a na rychlost odezvy na jednotkoý impuls. Připravujeme on-line nástroj, kterým by bylo možné toto posouzení na kmitání stropů provést.
Při výpočtu namáhání nevyztužené zděné stěny na boční vítr lze s výhodou využít Excelovskou tabulku, kterou vytvořil Ing. Pavel Košatka, CSc. :
http://concrete.fsv.cvut.cz/~kosatka/
Dále doporučuji navštívit stránky Dánského technologického institutu věnované celé Eurokódu 6:
U starších předválečných staveb se můžeme při průzkumu setkat s velmi nekvalitní maltou, která připomíná skoro hlínu. Při konzervativním uvažování nulové pevnosti malty se však dostaneme do problému s ČSN EN 1996-1-1, která při nulové pevnosti malty určí charakteristickou pevnost zdiva rovnou nule.
V těchto případech lze postupovat v souladu s doporučením České betonářské společnosti a pro výpočet charakteristické pevnosti zdiva použít alternativní vzorec podle prof. Oniščika:
Duktilita jako materiálová vlastnost popisuje schopnost plasticky se přetvářet před mezí porušení. Z pohledu stavebních konstrukcí se pak mluví o schopnosti konstrukce jako celku přenášet zatížení za mezí elasticity s využitím disipace energie. Tato vlastnost je velice důležitá při cyklických deformací během zemětřesení, kdy konstrukce pohlcuje energii v postelastickém stavu.
Při kontrole tabulky formátu A3 vložené do posledního čísla roku 2009 časopisu Beton TKS jsem narazil na chybu v uvedené indikativní minimální třídě betonu dle ČSN EN 1992. Podle změny Z3 normy ČSN EN 206-1 je v tabulce NA.F.1 na straně 23 uvedena hodnota pevnostní třídy betonu C20/25.
Upozorňuji na změnu Z2 ČSN EN 1991-1-3 (Zatížení sněhem) z února 2010, která mimo jiné upravuje způsob stanovení zatížení nižší střechy ze spadávání sněhu z přilehlé vyšší střechy. Původní znění normy přiřazovalo toto zatížení koeficientu μs který představoval 50 % maximálního celkového zatížení sněhem na přilehlém sklonu vyšší střechy. Toto bylo trochu matoucí, neboť se mohlo zdát, že by koeficent mohl představovat 50 % patřičného součinitele μ1 pro vyšší střechu, tj. max. 0,4.
Při navrhování zatížení podle ČSN EN 1991-1-4 je třeba vzít do úvahy správné určení kategorie drsnosti terénu. Národní příloha předepisuje postup 2 v článku A.2 (1). Je nutné zohlednit zda konstrukce neleží blízko hranice změny drsnosti terénu.
V časopise Stavebnictví (č. 05/10) vyšel článek Ing. Košatky s ukázkou výpočtu únosnosti soklu obvodového zdiva podle nové normy ČSN EN 1996-1-1 (EC6). Únosnost byla počítána s použitím cihel HELUZ, odkaz na kompletní statický posudek je zde.
Jako v jiných eurokódech jsou i v ČSN EN 1996-1-1 (dále jen EC6) určité matoucí nepřesnosti. Například článkem 3.6.1.1(1)P se nařizuje určení charakteristické pevnosti zdiva fk z výsledků pevnostních zkoušek zdiva. Přesto, že se jedná o tzv. zásadu, pro kterou nelze uplatnit alternativní postup, hned následující článek 3.6.1.2(1) umožňuje určit charakteristickou pevnost zdiva výpočtem podle vzorce (3.1):
\(\begin{equation}
f_k = K {f_b}^{\alpha} {f_m}^{\beta}
\end{equation}\)
Hodnoty součinitelů α a β ale nejsou v národní příloze předepsány.
Od 1.4.2010 končí platnost původních norem ČSN, které byly nahrazeny novými normami souboru ČSN EN (tzv. Eurokódy).
